Vážení a milí čtenáři, vítám vás na stránce knižních nabídek. Jde o ryze subjektivní doporučení, neupřednostním žádný žánr, autora. Půjde o pel-mel. Nemíním zde avizovat knihy jen proto, že zrovna vyšly. Zdrojů je řada. Připomenu též knihy starší. Diskriminovat výběrem budu jen „červenou knihovnu“. A protože každé doporučení, vlastně všechno, co uděláme, v sobě nese prvek hodnocení, tudíž je z podstaty nekorektní, míním být nekorektní jak jen to půjde. Doufám, že si, vy i já, společně užijeme. Kateřina Ryšavá
Jiří Hrabal (ed.): Polidštěné zvíře: Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře. Univerzita Palackého, Olomouc, 2017
Svazek přináší část akademické diskuse ze sympozia Umění a kultury střední Evropy v r. 2016 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pod názvem Člověk, zvíře, stroj v literatuře a umění střední Evropy. Takže: Čistému vše čisté, ostatní mají ještě možnost zahloubat se do čtení o Rosalindě Luz a Francesco Edoardovi, kteří se sice velmi milovali, ale nepřála jim babička nevlastní sestry Rosalindy Luz, Amelindy, Margueritta Edita, která touží patrně po tom, aby se Rosalinda Luz provdala za Emilía Rodriggua, jenž je sice trochu mentálně retardovaný, zato bohatý a krásný, a ne za Francesca Edoarda, protože jí vadí, jak ten nerad pije agávový likér její vlastní výroby. A to ještě vůbec netušíte, jak do toho všeho výrazně zasáhne její kočka. Kniha má 1759 stran. Na závěr malý tip: Na straně 1683 se konečně dozvíte, komu ta kočka vlastně patří. P.S.: Naštěstí tato kniha nikdy nevyšla a Pán Bůh dá, že taky nikdy nevyjde.
Petr Kopecký: Robinson Jeffers a John Steinbeck: vzdálení i blízcí. Host, Brno, 2012
Visá vám brada před Robinsonem Jeffersem? Nebo „ho“ moc neznáte? A máte rádi Johna Steinbecka? Vřele doporučuji knihu amerikanisty Petra Kopeckého, která oba autory přiblíží. Děkuji velmi autorovi, že vzpomněl neprávem opomíjeného Jefferse.
Hledáte-li dárek pro své zahraniční přátele, nahlédněte do knihy fotografa Libora Sváčka. Jeho záběry přiblíží krásu našich památek uvedených v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, ale i těch, které o zápis usilují. Knihy je opatřena textem v několika světových jazycích. Vydalo MCU, 2010
Kniha autorky Rosemarie Portmann (Portál 2018) nabízí spoustu návodů, jak podněcovat kreativitu starších lidí. Jde na to nejlepším možným způsobem- pomocí známého „škola hrou“. Kniha kromě cvičení mozku přináší i hry určené k podpoře tělesné zdatnosti. Rosemarie Portmann pracovala coby psycholožka a přednášela pedagogiku na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.
Kniha kuchařských receptů je podle názvu určená mužům. A fakt nejde o čtení pro blondýny. Tím myslím blondýny pohlaví obého. Žádná mužská karikatura- vychrtlina, která bumbá rozmixovanou brokolici, si v ní na své nepřijde. Tu návody na výrobu domácího piva do extáze neuvrhnou. Dámy by musely po přečtení zvýšit dávky antidepresiv. Když odečtu zhruba 15 pitomců, jen na okraj, povšimněte si, že slovo pitomec je dost genderově nevyvážené, žádnou pitomku v češtině nemáme. To naštve, ale zase nemáme geniusku, čímž se to srovnává. Takže když jsem odečetla těch 15, jak to jen říci, bytostí, my všichni ostatní, kteří netrpíme pocitem, že steak a guláš patří mezi sprostá slova, si užijeme. Navíc recepty jsou vesměs jednoduché. Přeju dobrou chuť. Kuchařku pro chlapy (z anglického originálu do češtiny přeložila Dagmar Eisenmannová) vydal Slovart, 2016.