Máchovská pouť od romantismu k postmoderně
Pražský primátor dne 24. 5. 2011 ve své Rezidenci zahájil seminář Máchovská pouť od romantismu k postmoderně. Na semináři přednesli své příspěvky reflektující fenomén Máchy a jeho dědiců renomovaní literární historikové, spisovatelé i sociologové.
„Praha je město, které je po dlouhá staletí vnímáno jako kulturní centrum. Jsem velmi rád, že se tato tradice zachovala, a Praha je i v současnosti dějištěm mnoha zajímavých kulturních akcí. Arabské přísloví říká, že kultura člověka je lepší než jeho zlato, a podle toho bychom se k ní také měli chovat. Měli bychom o ni svědomitě pečovat,“ zahájil svou řeč primátor Bohuslav Svoboda a pokračoval: „Karel Hynek Mácha je jednou z velkých osobností české literatury. Znalost jeho díla osobně stále řadím k základní vzdělanosti. Mladí lidé se však dnes četbě věnují čím dál tím méně. Velmi pozitivně proto vnímám všechny akce, které přibližují veřejnosti české literární velikány, a pomáhají tak střežit naše kulturní dědictví.“
Dnešním seminářem vyvrcholil projekt Básníkův máj – je lásky čas, který pořádal Klub pražských spisovatelů ve spolupráci s litoměřickým občanským sdružením Salva Guarda. Záměrem realizátorů byla nejenom odborná máchovská reflexe, jež byla součástí semináře, ale i prezentace díla Máchova a jeho dědiců. A to jak v nastudování renomovaných interpretů, tak přednesená těmi nejmladšími máchovskými dědici – mladými začínajícími autory.
V rámci projektu byla 21. 11. 2010 na Mostné hoře v Litoměřicích odhalena socha Karla Hynka Máchy identicky vytvořená podle původního Myslbekova modelu. Letošní setkání se slavným českým básníkem se uskutečnila 14. 5. 2011 v divadle K. H. Máchy v Litoměřicích, 15. 5. 2011 u Máchovy sochy na Mostné hoře a 22. 5. na pražském Petříně.
Slavnostní odhalení sochy Karla Hynka Máchy v Litoměřiicích proběhlo 21. 11. 2010 za odborné garance Klubu pražských spisovatelů (dnes Klubu českých a slovenských spisovatelů) v lesoparku na úpatí Mostné hory. Litoměřice na sochu čekaly téměř sto let, původně měla být umístěna v Litoměřicích už v roce 1912, ale nakonec byla instalována v Praze. Čerstvě odhalená socha byla vytvořena díky nalezení původní Myslbekovy fromy. Jedná se tedy o kopii sochy Josefa Václava Myslbeka, která se nachází na Petříně v Praze. Akce se zúčastnilo přes 1500 lidí.
„Uctění památky sv. Anežky české“ a „Pocta Karlu Jaromíru Erbenovi“
V roce 2011 si naše kulturní veřejnost připomněla dvě nepřehlédnutelná výročí. Klub pražských spisovatelů (dnes přejmenovaný na Klub českých a slovenských spisovatelů) inicioval oslavy „Uctění památky sv. Anežky české“ a „Pocta Karlu Jaromíru Erbenovi“ ve spolupráci s významnými kulturními a duchovními institucemi ČR.
Památku Anežky České, u příležitosti 800. výročí jejího narození, coby symbol kořenů naší státnosti, jsem si připomněli ve středu 7. listopadu KPS ve spolupráci s Rytířským řádem Křížovníků s červenou hvězdou, naším nejstarším řádem, který sv. Anežka přímo založila. V odborném semináří se snoubily příspěvky z oblasti historie, teologie, filosofie.
„Pocta Karlu Jaromíru Erbenovi“
Dvoudenní konference byla věnována jednomu ze zakladatelů naší moderní slovesnosti, v souvislosti s 200. výročím od jeho narození. K. J. Erbena jsme vzpomněli ve spolupráci s Městskou knihovnou Praha, Národní knihovnou ČR, a Národním muzeem.
Každá ze zúčastněných institucí poskytla své odborné referenty, kteří přednesli příspěvky na erbenovské téma. Příspěvky reflektovaly kulturní vývoj od první poloviny 19. století. Současně hodnotily Erbenův dobový vliv, tak jeho působení na generace „dědiců a následovníků“. První část semináře proběhla v autentických prostorách čítárny Městské knihovny 9. 11. 2011.
Dne 7. 12. 2011 se konala druhá část konference „Pocta Karlu Jaromíru Erbenovi“ tentokrát v Galerii Lapidárium v Praze na Starém Městě. Odborné příspěvky přednesli Prof. PhDr. Vladimír Křivánek, CSc., (Univerzita Palackého v Olomouci), PhDr. Jaroslav Císař (MKP), PhDr. Stefan Szerýnski, vydavatelství Svoboda Servis, srovnával vydávání knih v Erbenově době a dnes, PhDr. Václav Vondráček, sociolog, se zabýval reflexí společenského klimatu Erbenovy doby. (Výše je malá ukázka z proslovu Prof. Křivánka.)