Italský kulturní institut v Praze zve na výjimečný hudební zážitek:  

Christian Leotta – klavírní recitál

Mimořádný talent s nádherně niternou muzikálností“, tak klavíristu Christiana Leottu definovala legendární Rosalyn Tureck, a velký Karl Ulrich Schnabel o něm napsal: „jeho porozumění hudebnímu charakteru klasicistních a romantických skladatelů je dokonalé.“ Christian Leotta vstoupil na mezinárodní koncertní scénu v roce 2002, kdy v pouhých 22 letech přednesl v Montrealu všech 32 Beethovenových klavírních sonát.

Ve své generaci patří k nejoceňovanějším interpretům klasického a romantického repertoáru, vystoupil již ve více než padesáti zemích na pěti kontinentech, spolupracuje s významnými orchestry, jako jsou Münchner Philharmoniker, Wiener Kammerorchester, Orchestra Nazionale Sinfonica della RAI, Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi, a účinkuje v nejprestižnějších koncertních sálech.

Program:
Ludwig van Beethoven
Klavírní sonáta C dur WoO 51
Klavírní sonáta č. 21 C dur, op. 53 Valdštejn
Interval
Sonatensatz und Allegretto (Sonátové tempo a Allegretto) pro klavír WoO 50
Klavírní sonáta č. 29 B dur, op. 106 Hammerklavier

 

9. dubna v 19:00 Barokní kaple Italského kulturního institutu, Vlašská 34, Praha
Účast zdarma na základě povinné rezervace prostřednictvím Eventbrite na webu IKI: 

https://iicpraga.esteri.it/cs/gli_eventi/calendario/christian-leotta-klavirni-recital/ 

——————————————————————————————————————————————————————————————-

O fenoménu zla v nás

 

 

Přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na besedu s filosofkou, fenomenoložkou, prof. Annou Hogenovou

dne 23. 4. 2024 od 17 h. v prostorách Slovenského domu, Soukenická 3, Praha 1

Večerem, který se koná pod záštitou Klubu českých a slovenských spisovatelů,

vás bude provázet PhDr. Jarmila Wunderlin.

 

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

 

Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy

Praha/ Tartu, 3. dubna 2024 – Národní galerie Praha představuje v rámci své mezinárodní spolupráce český surrealismus v Estonsku. Díky kooperaci s Muzeem umění v Tartu a Estonským národním muzeem mohou návštěvníci vidět například díla Toyen, Jindřicha Štyrského, Jindřicha Heislera, Josefa Istlera, Mikuláše Medka, Emily Medkové či Jana a Evy Švankmajerových.
V letošním roce si umělecký svět připomíná sté výročí vydání Prvního manifestu surrealismu, jenž je považován za „zakladatelský“ akt tohoto hnutí. Nejde sice o výtvarný směr, ale do umění vneslo zcela nové přístupy a výtvarné techniky. Praha byla hned po Paříži druhým významným centrem, kde byla založena surrealistická skupina a hnutí zde mělo velice živou a osobitou odezvu, která de facto trvá dodnes.
Kromě tohoto jubilea uplyne v roce 2024 také 90 let od založení Skupiny surrealistů v Československu a právě letos se Tartu, hlavní město surrealismu v Estonsku, stává evropským hlavním městem kultury. Proto se zde rozhodli tyto dvě události spojit dohromady. Estonské národní muzeum a Muzeum umění Tartu, které výstavní projekt Surrealismus 100: Prague,Tartu and Other Stories hostí, přizvaly ke spolupráci i Národní galerii Praha.
„Estonský surrealismus je mladší než český a řadu estonských umělců inspirovala právě československá surrealistická tvorba,“ říká kurátorka výstavy Anna Pravdová ze Sbírky moderního umění Národní galerie Praha.
Výstava „Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy“ představuje tento umělecký fenomén od založení československé surrealistické skupiny a první generace českých surrealistů (Toyen, Štyrský, Makovský), přes druhou válečnou generaci a generaci padesátých let (Istler, Tikal, Medek, Medková, Fára), skupinu shromážděnou kolem Vratislava Effenbergera (Švankmajer, Švankmajerová, Stejskal,…), až po tvorbu po sametové revoluci.

---

————————————————————————————————————————————————————–